Ručník

Ručník je (jak všichni víme) naprosto zásadní a kolosálně důležitá součást výbavy galaktického stopaře. Myslím, že my všichni jsme se letos na táboře opakovaně na vlastní kůži přesvědčili o jeho všestrannosti a flexibilitě: Ať už to bylo hnedle po ránu, kdy nám pomáhal správně rozhýbat svá těla při rozcvičce, jako měkoučká podložka po koupeli v Sedelské žumpě anebo když ochotně posloužil jako elegantní ubrus při poledním jídle v přírodě. Ochrana proti slunci, vlhku, hluku, horku, dešti... téměř všemu, na co si vzpomenete.

Sám musím dosvědčit, že ani během úplně posledního táborového dne, ba ani během poslední hodiny, kdy jsme rozváželi táborový materiál na svá místa, můj ručník nezahálel a skvěle posloužil. To bylo tak: Vyložili jsme část nákladu u Kaka doma a vyrazili společně s Maggi směr Lesná. Po několika metrech nás zastihl déšť číslo sedmnáct. Přátelé, nepřeháním (Maggi dosvědčí), že to byly přesně ty v průvodci popisované plácavé šplouchance chlístající na přední sklo s takovou intenzitou, že je vlastně jedno, jestli máte stěrače zapnuté nebo ne. Naprosto a doslova.

Po čtvrthodince pomalého plahočení a vcelku naprosto marného zírání do předního skla s hlavou nakloněnou co nejvíce dopředu jsme kupodivu dorazili k Dankovi, abychom vyložili jeho část nákladu. Nemělo cenu brát si tričko, a tak jsem ho sundal a ve vlahém ale přesto stále intenzivním dešti (tipuju to nejspíš na patnácku) jsme věci vyložili. A představte si ten pocit, když se vrátíte do auta, celí zmáčení a čeká tam na vás... váš neocenitelný pomocník, připravený dostat vás ven z každé bryndy... Utřete se a můžete se vydat na další cestu... :-)

Zažili jste něco podobného? Chcete se podělit o nejneobvyklejší způsob, jakým vám váš ručník posloužil? Nebo dokonce zachránil život? Neváhejte a přidejte svoje zážitky do komentáře. A nemusí to být jen zážitky ručníkové, můžete se podělit o cokoli, co se vám na táboře líbilo.